PROSEČ

Vítejte na stránce věnové místní části Proseč!

Zhruba 3 km severovýchodně od obce Kámen se ve zvlněné krajině nachází obec Proseč. Na severu zapadá do údolí Jiříkovského potoka, vytékajícího z Jiříkovského rybníka. V bezprostředním okolí jsou jen menší zalesněné plochy, jimž na západním horizontě dominuje výrazný vrch, za kterým se asi ve vzdálenosti půl kilometru nachází lokalita Peklo se zatopeným lomem. Čistá voda tohoto lomu nabízí vhodné prostředí pro raka říčního, a proto byla v roce 1990 tato oblast vyhlášena přírodní rezervací.

Obec Proseč je poprvé připomínána roku 1591 jako „ves Proseč u Habru“, tehdy byla důchodem světelského panství a byla majetkem rodu Trčků z Lípy. V roce 1636 však byly Trčkům z Lípy jejich majetky zkonfiskovány a Proseč přešla do vlastnictví nových majitelů do jejich panství Habry. Roku 1654 zde dle dobového katastru žilo 9 hospodářů, tereziánský katastr z poloviny 18 století pak uvádí tentýž počet hospodářství. Proseč setrvala jako součást Haberského panství a společně s ním měnila i majitele, a to až do jeho zániku.

V době první republiky zůstala samostatnou obcí. Nejstarší kronikou přímo z Proseče je Kniha pamětní národní školy v Proseči, jež je vedena již od roku 1853. Škola představovala v Proseči zásadní prvek společenského života, založena byla již ve 20. letech 19. století. Výuka probíhala v domě tehdejšího rychtáře Václava Koťary, a to až do roku 1825, kdy byla vystavěna nová budova školy. D sem nejen místní děti, ale i z Jiříkova a Miřátek. Nebylo tak výjimkou, že ve škole bylo až sto dětí. Na návsi po vyučování tak muselo být opravdu živo. Proseč sama měla v tomto období také mnohem více obyvatel než dnes, v roce 1910 sčítání lidu uvádí 124 obyvatel (sčítání z r. 1921 uvádí počet 136). V době první republiky zde také fungovala škrobárna, jež měla zásadní význam pro celý region Haberska, právě sem totiž svou úrodu brambor prodávali rolníci z celého okolí. O rozkvětu Proseče svědčí krásné vilky v horní části obce i starobylá selská stavení v její centrální části. K místním památkám patří i litinový křížek tvořící dominantu návsi. Nově ji krášlí také pomník věnovaný Josefu Králi, oběti první světové války. Pomník byl slavnostně odhalen dne 28. 10. 2018, v den výročí sta let od vzniku samostatné ČSR a konce první světové války.

Do podoby Proseče se krutě vepsal rozvrat a devastace, jež do tradičního venkova vnesl komunistický režim. Proseč přišla o svou samosprávu, několik rodin bylo vysídleno a jejich statky zkonfiskovány. Kolektivizace odňala sedlákům jejich statky i dobytek, stali se z nich zaměstnanci družstva. Proseč postupně přišla o svou samosprávu i o značnou část obyvatelstva. Dnes se však obci dobře daří, koná se zde tradiční výlov i posvícenská zábava.

Turistům může nabídnout malebnou náves se starobylou zástavbou, kouzelnou krajinu a blízkost přírodních rezervací Peklo a Havranka.

Poblíž Proseče leží rovněž samota, kde se roku 1742 narodil samouk a básník Vojtěch Koťara, původně zde bývala zde hájenka.

Proseč je dnes místní částí obce Kámen, okresem spadá pod Havlíčkův Brod a farností pod Habry.